Ha! Dneska mi přišla první výplata v životě *dances* :))
A sněžilo :) Seděla jsem za oknem, koukala jak hustě sněží, popíjela čaj, poslouchala hudbu a byla šťastná ♥

Jinak se zas tak skvěle nemám. Pokud si myslíte, že když v sobotu trošku chraptíte a nemáte ani teplotu, do pondělka bude vše ok, tak ne. Taky se vám může stát, že nebudete vůbec schopni mluvit a vyfasujete antibiotika :/ Takže po osmi hodinách polykám prášky a konstantně piju čaj (černej z Windsoru s medem :).

Pokud padla zmínka o sobotě, sobota byla super, poněvadž ovenka měla chuť na pizzu a nikdo nechtěl, takže jí nezbylo, než napsat mě :) a Zuzanka měla pizzu, já těstoviny a byly jsme obě spokojený. 

V pátek, kromě toho, že jsem schytala špatnou náladu profesora v Zertifikatu Deutsch *stále se cítí ukřivděná* přišel dopis z Americké ambasády. Hurá! Obvzlášť mě pobavil první odstavec v dopisu od velvyslance:

"Congratulations for being selected to be a Junior Ambassador to the U.S. Embassy in Prague. You were chosen for this honor on the basis of your impressive achievements and potential to become a future leader in the Czech Republic." :DD

Což znamená, že tam příští čtvrtek jedu. Nervózní zatím nejsem, ale budu určitě. Už teď mám lehké obavy z toho, jestli moje angličtina bude stačit a středně těžké z toho, odkud načerpám informace o současné situaci USA z nejrůznějších pohledů ://
Ale co, nějak to dopadne a když nic, tak uvidím Americkou ambasádu a pana velvyslance :) Paní, co mě tam bude doprovázet, mi volala předevčerem. Byla moc milá, ale neumí ani slovo anglicky...což docela nechápu, ale co už. Budu se o sebe muset postarat sama. 

Užívám si extra prodlouženého víkendu, jelikož od středy mě ve škole nikdo neviděl :) 
A bylo to strašně fajn, dělala jsem věci,  které jsem nějak nestíhala - konečně jsem si něco přečetla, zhlédla dva filmy a stáhla novou hudbu.


První věc, ke které bych se mohla ještě vrátit. Česko - Německo 3:0! Hráli moc krásně a jsou to naše šikulky...ani pan kapitán nemusel skákat z tribuny, aby nás zachránil. Maminka nicméně prohlásila fakt, že Rosa nehrál, za pozitivní, protože jenom poletuje uprostřed a potahuje si dlouhý rukávy :DD No jo, naši rodičové nezklamou, viď Zuzi? ;))


I když čtvrtek a pátek byli díky absenci školy příjemné, pondělí taky stálo za to. Trénink vedla Zuzanka a byl skvělý...tak moc mě to předtím ještě nebavilo. A k protahování nám hrála Baletka a Vakuum (viz. nová deska Chinaski). A vůbec, nemohla bys nás trénovat častěji, prosím? *psí oči* Pak jsme ještě zašly do čajovny a obsluha byla pro tentokrát normální, Havaj pohár skvělý a povídaly jsme si o všem možném, až začali hrát Imagine a já si neodpustila poznámku, že tahle písnička je sice úžasná, ale přesto - Paul 4-ever! Tak jsme si začaly povídat o Paulovi a vydrželo nám to až na cestu domů - Zuzka prohlásila, že má nádherný oči a já nemůžu nesouhlasit...jako mladej byl krásnej a krásnej je pořád. Ale hlavně děla úžasnou hudbu a když si pustím jeho poslední album, tak mi stejně vždycky znovu dokáže vyrazit dech <333 

V úterý byl další trénink, na který ale skoro nikdo nepřišel. Z nové části sestavy jsem si nezapamatovala nic, tak jsem si aspoň zkoušela ten kousek chachy, který teoreticky "umím". :) A ve středu jsme se učili sambu.

Byla jsem u očního a odešla s kontaktníma čočkama. V ordinaci mi to nějak záhadně šlo, do levýho oka jsem ji dokonce dostala napoprvé. Ve čtvrtek jsem je měla podstatnou část dopoledne, ale pocity velmi smíšené...nasazování a vyndávání mi trvalo, což jsem ostatně čekala. Ale neviděla jsem přes ně tak, jak bych si představovala. Pořád jsem je v tom oku cítila a navíc...nevím, jak bych to popsala, - ostření mi trvalo strašně dlouho. Když jsem se dívala na nějaký bod, tak jsem ho viděla ostře, ale když jsem se otočila, nebo mrkla, všechno bylo chvíli rozmazané...to by se nemělo dít, nebo ano? :// Po cestě zpátky jsem si aspoň zašla do knihy koupit First Certificate Language Practise...tak teď už se do toho jenom pustit :)


Dívala jsem se na Deset důvodů, proč tě nenávidím  a uvědomila jsem si, že mám ráda romantické komedie z prostředí amerických středních škol :DD Skoro vždycky je tam hezká hudba, dopadne to dobře a tady navíc hrál Heath Ledger...takže jsem si to užila :))
Mimochodem...hodina literatury na americké střední škole opět nezklamala...samozřejmě probírali Shakespeara *lol*. I když přece jenom - učitel byl černoch a část jakéhosi sonetu jim zarapoval, načež prohlásil něco ve stylu, že Shakespeare je sice bílej a mrtvej, ale byl to fakt machr. *headdesk*

Pak jsem se pustila do čtení "Jak na věc" od Nicka Hornbyho. Film jsem viděla a líbil se mi, knížka byla taky moc fajn.

A konečně dneska jsem se dívala na film, který mě pro jednou zase úplně dostal a to Hedwig and the Angry Inch. ♥♥
Světe div se, mám rozečtenou další knížku (Veronika se rozhodla zemřít od Coelha). Očividně jsem trpěla vážným kulturním deficitem :)


P.S. Úplně nejvíc moc se těším na příští týden, protože jedeme do Říma!!! *jásá*

To už je 14. října? Vážně? Nějak to letí...:)

Zima se sice blíží, ale vzhledem k tomu, že mám od soboty nový kozačky, se není čeho bát :)) I když, musím říct, že se zoufale netěším na okamžiky, kdy v tom mrazu půjdu na nultou hodinu, celá navlhnu, vysleču navlhlé oblečení, abych ho mohla ve tři hodiny odpoledne vytáhnout ze skříňky, stále nepříjemně mokré, a vydat se na cestu domů. ://

Jinak po skoro měsíčním zařizování jsem se rozhodla vykašlat na kurz přípravy na FCE. Několika zdroji to bylo označeno za zbytečné, tak to balím a...no uvidí se :) Ale moc bych si ho chtěla udělat ještě tento školní rok. 

V pátek jsme v přípravě na Zertifikat Deutsch měli na programu Hörverstehen a upřímně mě to vyděsilo. Některým částem jsem nerozuměla absolutně. Zčásti za to asi mohla špatná akustika, ale stejně...:/

Ve čtvrtek jsem byla domluvená na odpoledne se Zuzkou, že jdeme na kafe a přibereme s sebou českou historickou prózu. V Inn Café bylo docela plno a ještě k tomu zakouřeno, v Magic Café zavřeno a tak jsme skončily U dračí princezny. V čajovně jsem nebyla straaašně dlouhou dobu...naposledy...hmm...v Taškentu se Zuzkou :)) A bylo to fajn...jako obvykle tam byla půlka naší školy, což osobně považuju spíš za nevýhodu. Ten pán, před kterým mě Zuzka varovala (obsluha) je vážně poněkud...ehm...zvláštní a to ne zrovna příjemným způsobem...ale co už :))
Havaj pohár byl ňam, stejně jako kokosové hrudky v jogurtu. Dokonce i historická próza nám docela šla...a byla to i zábava. Njn, třeba když jsem luštila své poznámky k Psohlavcům - "hmm...povstání proti Lomikarovi (panstvu). Jo a ještě tady mám nějaký František Ladislav...to bude asi Lomikar" :DDD Kdo uhodne, k jakému dílu se poznámka vztahovala? ;))
Zuzka ovšem nezahálela...
já: "Takže počátky realismu můžeme sledovat v díle Němcové, Borovského a Nerudy."
Zuzka: "A Havlíčka."
já: "No však - Borovského."
Zuzka: *nechápe* "Ahaaaa - to je Havlíček Borovský"
já: "no....*rofl*"

Jinak poněkud nestíhám ze semináře z dějepisu...je půlka října a my jsme na začátku pravěku. S takovouhle nedojdem ani do středověku. Na to, aby  mi někdo pět minut pomocí kresby stylem - antilopa popoběhla, člověk popoběhl- vysvětloval lov anitlopy...to vážně ne. 

Co mě v poslední době šokovalo v pozitivním slova smyslu - Jan Kaplický je spoluautorem Centre George Pompidou v Paříži! Zase pro jednou jsem na někoho hrdá. O to víc mě zvedá ze židle, když někdo o jeho návrhu Národní knihovny mluví stylem, jako radní za ODS. Ok, nemusí se líbit každému. Ale za výraz "chrchel" by někdo vážně zasloužil *vidí rudě*.


Jinak, pokud byste mi chtěli udělat radost, klikněte na tenhle odkaz, opište kód, dejte vote. Děkuju :)) Jo a můžete to udělat každých 60 minut. :D

http://voteyourteam.com/vote.aspx?TeamID=171

Zapla jsem televizi a co nevidím - Manchester united - Middlesbrough 1:1 v 88. minutě. Hmmm...remíza by se hodila. ;))
Ve čtvrtek jsem byla v Praze a té to tak slušelo, že mi opět vyrazila dech. To město je prostě nádherný...
Rozhodčí nastavil 4 minuty a neodpískal penaltu. uaa
Bohužel jsem Prahu viděla v podstatě jenom z tramvaje. Přijela jsem ve středu večer a ve čtvrtek jsem vyrazila krátce po sedmé hodině, abych našla gymnázium, kde se konalo ústřední kolo anglické konverzační soutěže. Městskou hromadnou dopravu jsem zvládla a na zastávce jsem se nalepila na jiné soutěžící, kteří mě tam dovedli. ;))
Anooo. Je to remíza. Hurá. Ale stejně, kdyby se kopala ta penalta, mohli ztratit všechny tři body...co já bych ale nechtěla ;))
Poslech byl...těžký.Měl dvě části - první byl rozhovor s odborníkem na životní prostředí o tom, co se stane s půdou, když se pokácí stromy, co způsobilo povodně v Bangladéši atp. To se ještě docela dalo. 
Druhá část - část autentického rozhovoru s Margaret Thatcher o viktoriánských hodnotách *hysterický smích*. Kdyby vás to zajímalo, dobrá vláda by podle paní Thatcherové hlavně měla udržovat nízkou inflaci.
Nakonec jsem měla za tuto část 36 bodů ze 40. S tím jsem spokojená úplně maximálně. Nebojte se, tím moje sebechvála končí. Protože pak přišla ústní část a co  tam jsem předváděla..:///
Téma bylo pro všechny stejné. Ekologie ://
Porota se sice skládala ze 4 členů, komunikoval ale pouze jeden a to ještě nijak zvlášť. Necítila jsem se dobře a...bylo to znát a hodně. Po krátkém představení, které jsem zvládla ještě dobře  ukázali na A4 přede mnou, na které bylo několik odstavců. Prý si to mám projít a pak začít komentovat první odstavec. Nestihla jsem dojít ani do půlky a už jsem měla začít. První odstavec tvořil citát indiánského náčelníka z 19. století. Bylo to něco ve smyslu, že až pokácíme poslední strom a umře poslední ryba,zjistíme, že peněz se nenajíme. Žádná doplňující otázka, prostě o tom mluv. ://
Dál to nešlo o moc líp...můj postoj k činnosti Greenpeace, proč si myslím, že se planeta otepluje díky lidské činnosti. Faktografické znalosti mi chyběly, přiznávám, ale to by nebyl zase takový problém. Nějaké povědomí o ekologických problémech mám a vůbec...nemám problém s tím, co jsem říkala. Ale JAK. Nebyla jsem schopná si vzpomenout na slovíčka, která používám běžně, mluvila jsem, ale motala se do toho, používala hrozně úzkou slovní zásobu...okno největší. A zlobím se na sebe a to strašně moc...je jasné, že je člověk vždycky nervózní a projeví se to, ale tohle bylo moc. Pokud se vždycky nechám takhle vyvést z míry, pokud se nebudu cítit úplně příjemně, můžu to rovnou vzdát, protože pořádně anglicky nikdy mluvit nebudu. :////
Nakonec z toho bylo osmé místo a s umístěním spokojenost, s výkonem vůbec. Chjo://
Ano, už končím ;)))
Pak jsme jely s angličtinářkou tramvají na nádraží a bavily jsme se o Praze a ona vzpomínala, jak prováděla Američany, kteří chodili doslova s otevřenou pusou. Ta představa mě upřímně pobavila ;))
Dneska se hrál Fed cup proti Slovenkám a stav je zatím 2:0 pro nás, což vypadá hodně nadějně. Co mě ale ohledně tenisu těší ještě víc je fakt, že Rafael porazil Tomáše Berdycha a je ve finále turnaje Masters v Monte Carlu. (Nic proti Tomášovi, koneckonců je to Čech a nehraje vůbec špatně, takže za normálních okolností bych mu postup asi přála, ale proti Rafaelovi - nene.;)) )